When it comes to ITW…, I have always been taken aback by the band. First, when I received their demo and a rehearsal tape which sounded rather primitive, but intriguing… then, when I got their debut album from Misanthropy, which I wrote about some time ago… Afterwards, Omnio popped into my mailbox without me even being aware that it had been released and I was completely enchanted, and for about a week I couldn’t listen to anything else, heh… What's more, I almost didn’t even notice Strange in Stereo amongst the CDs I had received from the same label (it had no art cover, just the song titles, I had to check the infosheet to have my breath once again taken away)… Even the Three Times... compilation was news to me when I received it form Prophecy. Then an invitation from the band came to go to Caledonien Hall to see their last concert, but it was too on short notice and I didn’t have any time to sell my liver to be able to afford a ticket to Norway. This happened in 2001. After that they released a double CD with the recording of that concert, which I’ve been listening for years… And that’s about it with ITW… The main idea is that everything about ITW… has taken me by surprise.   

This happened again a few days ago, when the Botteri brothers published a new album on YouTube, from a project yet unheard of, one that had been in the making for many years, but only recently promoted. It’s somehow strange, if we think about today’s marketing and promotion, that these people decided to first finish recording the material and then to announce it. And they’re not even getting a lot of media coverage, since they haven’t made a lot of noise beforehand. Yes, I must admit that’s not my idea of promoting an album, but I do respect the decisions these artists had made regarding something they love: underground music. I have been fervently listening to the album and I have to admit that I found a bit of an Omni vibe. The vocals are completely different, stronger, and almost theatrical, in a low pitch, one which would resonate with the Antiquity’s Doom (heh). Besides, it is much more experimental, rather slow-paced, and not at all dark, but with many Progressive Metal touches. The drummer is a good friend of Anders Kobro, they even switched places in NEONGOD. Anyway, back to The Only One, it has an atmospheric, contemplative and reflective sound, with many influence from the 70s Rock, however discreetly scattered on the music sheet… The sound resonates much more with GREEN CARNATION than with IN THE WOODS…, but this doesn’t really matter.

 

Bandet, som består av blant andre Botteri-tvillingene fra In The Woods, er ute med album.

 

Dette er et veldig bra album, og det er mye takket være stemningen de har satt og ikke minst stemmen til Geir Solli. Foruten de tre nevnte, er også trommeslager Sven (tidligere Neongod) med i besetningen. Skiva ble spilt inn hos kultprodusent Hans Eidskaar i Kristiansand/Vennesla, Hans står også for leadgitaren på albumet.

 

Na hudební scéně se občas přihodí události, které očekává jen málokdo. Jedna z takových se udála vloni, avšak s největší pravděpodobností ji ocení hlavně pamětníci a opravdoví hudební fajnšmekři, neboť comeback na scénu ohlásili Norové IN THE WOODS... a že se nejedná o planý poplach svědčí další zajímavá paralelní aktivita dvojčat Botteriových zvoucí se STRANGE NEW DAWN. Začátkem letošního roku jim poněkud utajeně vyšel debut "The Only One" (na digipakovém obalu CD však jako rok vydání figuruje 2014 a samotný materiál byl nahrán ještě o rok dříve) a dle jejich slov tomuto projektu přikládají stejnou prioritu jako své domovské kapele a dokonce již připravují nový materiál v rozšířené sestavě. Každopádně díky tomuto pozoruhodnému dílu si posluchač vytvoří dokonalou představu, v jaké se pionýři norské experimentální scény v současnosti nacházejí kondici.

Poprvé jsem album slyšel z jejich oficiálního webu, kde ho v plné délce sdílí z YouTube a nastal takový menší šok. Ihned jsem musel kontaktovat skupinu a následující koncentrovaná poslechová session se konala již ze zaslaného digipaku. Po všech stránkách jsem zažil neskutečné nadšení, pocity euforie z poslechu hudby, jaký mívám jen jednou dvakrát do roka a to z několika důvodů. Za prvé: dokonale se podařilo po mnoha letech relativní nečinnosti na scéně resuscitovat unikátní sound, kterým Botteriové prosluli především v rámci IN THE WOODS... a částečně na něj navázali na debutu "Journey to the End of the Night" s GREEN CARNATION. Právě ona specifická post-doommetalovou melancholií prosycená atmosféra, načichlá psychedelií, vycházející z odkazu rockových klasiků 60. a 70. let mě dokonale uhranula a v podstatě mi skupina ukázala cestu k experimentálnějším rock/metalovým stylům (ostatně recenze na kultovní debut IN THE WOODS... "Heart of the Ages" patří vůbec k prvním, jaké jsem kdy napsal).

Za druhé: STRANGE NEW DAWN nechali velmi sugestivním způsobem oživit niterné vzpomínky na mé metalové mládí, kdy poslech norské scény patřil k mému dennímu chlebu s IN THE WOODS... v čele pelotonu a CD "The Only One" zní neméně osobitě jako by se jednalo o nástupce kupříkladu přelomového alba "Omnio" z roku 1997. Vše zůstalo při starém, stejné studio Jailhouse, opět stejný chlapík za mixpultem Hans Eidsgard (tentokrát se ujal i druhé kytary), opět slyším onen specifický táhlý tklivý zvuk kytar X Botteriho, jdoucí ruku v ruce s nekompromisní baskytarou jeho bratra. Na jedné straně působí produkce jakoby oldschoolově, na druhé však mocně, plně, kompaktně a jakoby nadčasově či přesněji řečeno nestárnoucí. Proč měnit něco, co výtečně funguje i po mnoha letech?

A za třetí: přestože výše vyřčené by bohatě stačilo k vynikající desce, pánové přidali nějaké ty benefity navíc, čímž se vyznění počinu STRANGE NEW DAWN z ryze subjektivního hlediska pro mě jeví ještě krapet zajímavější než dosavadní dobrodružství IN THE WOODS... (avšak uvidíme, jak v této nelehké konkurenci obstojí jejich plánované čtvrté studiové album). Jednak pohledem na jednoduchý přebal alba zjistíme, že zde figurují krom sourozenců X a C:M Botteriových samí noví členové, tudíž svěží vítr do plachet lze očekávat a za druhé mezi další signifikantní poznávací znamení "lesníků" patřil originální vokální projev Jana Transita, ten se v současnosti metalové hudbě již nevěnuje, tudíž zprvu jsem měl poněkud obavy, jak do mimořádně melancholické kompoziční aury západne zpěvák Rx Draumtanzer (doposud jsem ho znal jen z hostování na debutu GREEN CARNATION). Své úlohy se ujal výtečně, disponuje velmi příjemnou barvou hlasu, oproti Transitovi působí méně afektovaně, navíc hojně využívá vícehlasy, které jsou na desce parádně zaranžované a dokonale do inkriminovaných pasáží sednou, čímž vyznění celku posouvá o level výše, místy z nahrávky čiší až duchovní přesah. Další novic se nachází za bicí artilerií, mladík Sven Rothe rozhodně talent nezapře, jeho hra je přesná a účelná a celkově svým stylem evokuje etablovaného dalšího "lesníka" Anderse Kobra.

V podstatě jedinou nevýhodou, avšak nehudebního charakteru, se jeví fakt, že již samotní IN THE WOODS... patřili k velmi minoritní záležitosti a v tomto ohledu především díky absenci oficiální distribuce a labelu působí STRANGE NEW DAWN ještě více jako underground v undergroundu. Což je škoda, protože se jedná o mimořádně kvalitní materiál a to nejen v rámci norské scény. Skromnost rozhodně těmto rodákům z Kristiansandu nelze upřít. Ostatně nebýt balíčku z Norska, který obsahoval i žánrově směrem k "white rocku" orientované sólové počiny sourozenců Botteriů jako MIDNIGHT IN PARADISE, ani bych netušil, že na skládání hudby nikdy nezanevřeli, avšak činí tak spíše lokálně pro přátele.

Závěrem mohu konstatovat jediné: "The Only One" bude bezpečně figurovat v mém Top Ten 2015. Přestože se v podstatě nejedná o nijak komplikovanou nahrávku, díky dokonale promyšleným aranžím, rafinovaným změnám temp, pěvecké pestrosti a hlavně nesmírně svojskou kytarovou hrou si uchovaná dlouhotrvající emoční účinek a vyloženě nutí k opakovaným poslechům. Pokud se posluchač navíc nachází v příhodném psychickém rozpoložení, její poslech doslova povznáší, až terapeuticky mocně.

PS: Album je věnováno památce Oddvara A:M, kytaristy IN THE WOODS..., který zemřel roku 2013 na zástavu srdce v pouhých 39 letech.

MÁR MAJDNEM IN THE WOODS... – STRANGE NEW DAWN

 

 

Ez még nem az új In The Woods..., de már langyos. Az ismét aktív norvég avantgárd metálzenekar gitárosa, X Botteri az ITW... 2000-es feloszlása után is folyamatosan írogatott zenéket. Egy idő után újból csatlakozott hozzá fivére, a szintén In The Woods...-os C:M Botteri, és végül addig-addig alakult a történet, hogy megszületett egy új banda, a Strange New Dawn. Első albumuk teljes egészében meghallgatható a weboldalukon, sőt annyira belelendültek, hogy már a másodikat tervezgetik. A The Only One a tartalmasságához képest kicsit hosszú – az önmagában több mint 40 perces, három részre osztott címadó dal enyhe megalomániáról árulkodik –, de szerencsére korántsem akkora melléfogás, mint X Botteri kizárólag az emberiség elleni zenei merényletekként jellemezhető szólómunkái. A Botterik játszottak az első Green Carnation LP-n is, és őszintén szólva a The Only One jóval inkább arra emlékeztet, mint az ITW... magnum opusára, az Omnióra. Ne legyünk azonban telhetetlenek, inkább reménykedjünk, hogy a készülő In The Woods...-lemez ennél még sokkal izgalmasabb lesz. Addig viszont a Strange New Dawn sem útszéli mulatság.

 

1209042 393467680830509 8188898569810608514 NSelskap: Botteri Records

Release: 2015

Her har du et utrolig kult slipp, vi snakker tung, melankolsk hardrock med virkemidler som prog og en sterk vokal.

Vokalist Geir er nok mest kjent lokalt i Kristiansand, men han er vel verdt å sjekke ut. En ren og kraftig vokal som ligger opp mot Geoff Tate. Koblet med den særegne monotonien Botteri-tvillngene fra In the Woods syr sammen, er Geir i sitt ess her. 

Strange New Dawn@Facebook

Skiva er en oase for de av oss som krangler med dagens stilarter og trang til å bare ture på, her tar de seg god tid, arrangerer på sitt merkverdige vis og ender opp med et album som er balsam for den musikalske sjelen. 

Strange New Dawn@www

Ikke alt holder samme kvalitet som det beste på The Only One, men jeg hører skiva som en helhet, og vektlegger ikke låtene så mye opp mot hverandre. Lytter du på skiva fra start til slutt, oppdager du at det hele er som en reise, hvor man av og til opplever supre øyeblikk, og hvor du av og til møter motstand og vrir deg litt inntil noe annet kommer. Skiva engasjerer, den lever, er organisk og er et spark i ræva til trendryttere. Ikke at det er noe feil med trender og mange av dagens band, men jeg som hører så mye musikk, er av og til litt lei meg for at ikke flere tenker selv, bruker huet litt og unngår å kopiere. 

Stange New Dawn har, med Botteri-tvillingene og tidligere In The Woods-produsent Hans på gitar, fikset et utrolig fett og utfordrende album med The Only One. kKanskje er dette et album som moderbandet til tvillingene må se opp for? :). In the Woodshar som kjent kommet sammen, og er på gang med en skive.

Det er noen dødpartier på skiva, ikke i negativ forstand, men for de av dere som trenger låter arrangert på klassisk vis, kan nok en del av disse lange gitarmelodiene uten rytmikk og kun vokal, framstå som litt merkelige. Men sleng deg på sofaen og kjør gjennom skiva i sin helhet, ha et åpent sinn, lukk øynene, slukk lyset...denne oppskriften glemmer mange i dag, å fokusere 100% - multitasking er fy, kos deg med skiva som en god film. 

Jeg lover ikke at du liker dette, men det er udiskutabelt mange kvaliteter her. Og det er kjempegøy å høre trommeslager Sven Rothegjøre en så kul jobb, det bor mer i fyren enn disse aggressive sakene han leverte i Neongod.

8/10

Tracklist:

  1. Beneath the Bridge, Pt. I
  2. The Only One, Pt. I
  3. River of Loneliness
  4. Sorrowful Rain
  5. Without a Sail
  6. The Only One, Pt. II
  7. Part of the World
  8. The Only One, Pt. III
  9. Beneath the Bridge, Pt. II

The Only One

Subscribe to Band News

youtube

 

 

Social Media

YouTube -- https://www.youtube.com/watch?v=BGGeMQqbV6I Facebook -- https://www.facebook.com/pages/Strange-new-dawn/386807894829821?fref=ts CD Baby -- http://www.cdbaby.com/cd/strangenewdawn